Bolest a slzy v kleci Oktagonu. I chlapci někdy pláčou, napsal Kohoutovi děda
Mateusz Legierski v Ostravě slavil, postoupil do čtvrtfinále Tipsport Gamechangeru, stále je v milionové pyramidě, kde na vítěze čeká 300 tisíc euro. Polák uspěl, měl radost, Matouš Kohout padl na kolena a slzy zklamání a bolesti si našly cestu ven. Chtěl, dřel, věřil - neuspěl. Rána, která nejde popsat, kdo ji prožil, tuší, jak se bojovník cítí. Zdravotně jsem v pořádku, mám jen monokl, odřený čelo a bolavé srdce, přiznal v úterý Kohout. Dokázal při rozhovoru najít ve svém smutku úsměv. Navenek ano, uvnitř je stále zklamání.
Po porážce jste šel na kolena, byly tam slzy?
Jo, jo. Psal mi to i můj děda, který napsal asi pět knih. Jedna z nich se jmenuje I chlapci někdy pláčou. Napsal mi, že ho moje porážka mrzí. Byly tam slzy, bolelo ...
