Chochlíková se jako jediná sportovkyně na světě kvalifikovala na Světové hry ve dvou sportech. A co modeling?
07.06.2022
Autor: Barbora Poláková
Slovenská hvězda Monika Chochlíková.FOTO: se souhlasem Moniky Chochlíkové
Životní tempo Moniky Chochlíkové by stíhal málokdo. Slovenská úspěšná reprezentantka v různých bojových sportech jde zase na věc. Už tuto sobotu se představí v hlavním předzápase třetí akce organizace PML - Professional Muaythai League, která poprvé zavítá do České republiky, brněnské Zoner Boby Hall. Tam ji prověří francouzská jednička thajského boxu třiatřicetiletá Juliette Lacroix. Dlouhý pozápasový odpočinek ji však nečeká, hned na začátku července odlétá do Ameriky na Světové hry neboli olympiádu v neolympijských sportech. Jak slovenská bojovnice zvládá rychlost svého života? Pro kaocko.cz také prozradila, zda by se nechala zlákat nabídkou ze světa modelingu.
Opět budete jednou z hvězd akce PML, zároveň jste zapojená do organizace celého galavečera, také chodíte do rohu svých svěřenců/kolegů z gymu. Jak je možné všechno zvládat, na vše se soustředit a zároveň vyhrávat?
Odjakživa jsem zvyklá mít toho hodně. Před zápasem mi to pomáhá vyrovnat se se stresem. Čím víc mám volného času, tím víc přemýšlím a vystresovávám se. Ale takto, když mám tolik práce, tak se ani nestíhám stresovat.
Jde vám dobře multitasking i v osobním životě?
Někdy je to lepší, někdy horší. Ne vždy je to ideální, ale myslím, že to mám celkem dobře zvládnuté.
Byla jste už od malička tak trochu hyperaktivní?
Nemyslím, že bych byla úplně hyperaktivní. Byla jsem trochu akčnější, ale od nějakých 12, 13 let jsem se hodně zklidnila. Ale je pravda, že ráda dělám více věcí naráz.
Kromě PML se také blíží Světové hry. Stále platí, že budete startovat v thaiboxu i kickboxu?
Ano, stále platí tento dvojitý start. Jsem vlastně jediný sportovec na světě, který bude na Světových hrách ve dvou sportech. Připravuji se na to, dám si jeden rozběhový zápas, abych nevypadla ze zápasového tempa a 1. července odlétáme do Ameriky.
Jak náročné je trénovat ve stejný okamžik dvě disciplíny?
Je to náročné, protože je potřeba se umět zorientovat během pár minut, resp. pár hodin, a přepínat z jedné disciplíny na druhou. Takto probíhají i tréninky. Snažíme se najít nějaký univerzální styl, který bude platit v obou dvou sportech, abych nebyla zmatená z přechodů na jiná pravidla. Jenže to je těžké, protože, co je bodované v jednom sportu, je zakázané v druhém, nebo to není bodované.
Může se to tedy negativně odrazit i na výkonu v zápasech?
Dost riskuji, protože se nemůžu soustředit na jeden sport na 100 %, nakonec to mohu pokazit v obou. Je to risk, který jsme si na sebe vzali, ať už já nebo i můj trenér. Buď to bude brutálně dobré, nebo na tom pohoříme a budou nám to všichni vyčítat. Ale litovala bych, kdybych to nezkusila, protože kvalifikovat se na tak velkou akci ve dvou sportech se nepodaří každý rok.
Jak se staráte o své tělo, aby bylo stále takto výkonné? Dopřáváte si masáže, wellness, fyzioterapii, nebo něco podobného?
Mám dostatek regenerace. Nějaké kompenzační cvičení mám skoro každý den, masáže jednou, dvakrát týdně. K tomu nějaký ten wellness, sauna, ledová voda atd. I toto je část mé přípravy.
Při čem si nejvíce odpočinete?
Nejvíc vypnu, když jsem se svými pejsky. Akorát dneska jsme se vrátili z Abú Dhabí, hned jsme si vzali Tyriona. On je takový zlatíčko, byli jsme ho vyvenčit, on byl tak šťastný, naháněl se tam s námi… A teď tu u mě leží a dělá si hygienu (smích).
Potkalo vás vůbec někdy vážnější zranění?
Nejhorší byla ta moje záda. V důsledku nedostatečné regenerace a úplného s*aní na kompenzační cvičení mi praskla ploténka a od té doby s tím mám problémy. Asi rok jsem se dávala do kupy, abych mohla vůbec zápasit. To bylo období, kdy jsem z thajského boxu přešla na K-1, protože jsem nemohla klinčovat.
Ale k thajskému boxu jste se nakonec zase vrátila…
Dneska je to ve stádiu, že musím krk pravidelně cvičit minimálně jednou za tři, čtyři dny, protože když necvičím, mám bolesti. Když špatně spím, piju alkohol, jdu pozdě spát nebo když mám stres, tak mě to bolí. Je to takové komplikovanější. A teď aktuálně od ledna jsem řešila svá kolena. A vlastně teď mám ještě problém s ramenem. Takže se dá říct, že celé tělo je poznamenané tím, že ty bojové sporty už několik let dělám na vrcholové úrovni. To je u každého sportovce taková klasika, tělo se opotřebovává.
Na svých sociálních sítích se občas prezentujete ve stylizovaných fotografiích. Přijala byste nabídku z oblasti modelingu?
Tak to mě neláká vůbec. Mám velmi dobrou kamarádku, fotografku Dadu Šmelkovou, se kterou se mi fotí fakt dobře, umím se s ní uvolnit. Fotky si vždycky dohodneme dopředu, co chceme, jak to chceme a tak. Neumím si ale představit, že by mi přišla nějaká nabídka ze světa modelingu a bylo by mi řečeno, že musím být takhle a že se nesmím usmát, protože mám křivý úsměv atd. Nemám zapotřebí, aby někdo dokumentoval moji postavu a vzhled. Ale když mě fotí kamarádka, tak je to skvělé. Celkem si to užívám, výsledek je podle mě skvělý a ona je také skvělá. Ale že bych se vydala na dráhu modelingu, to ne.
Takže vás to i baví...
Já to vlastně dělám jen kvůli sociálním sítím, protože když zveřejníte video z lap, kde jedete úplně na plno, tak to má třeba 1000 lajků, ale když přidám profesionální fotku, kde jsem namalovaná, má najednou 3 nebo 4 tisíce lajků. Prostě o tom je Instagram, pokud si chceš sehnat sponzory apod., musíš jít do toho a něco investovat.
