Když nasadím maskáče, přijdu si jako něco víc, přiznává Dominik Humburger
Úspěšný český bojovník prozradil, jak se mu daří skloubit náročná služba u armády s MMA kariérou.
Dlouhé roky slouží u armády, náročné povolání navíc zvládá kombinovat s kariérou MMA zápasníka. A nutno dodat, že během této zvláštní „mise“ již nasbíral mnoho úspěchů. Po úvodních zápasech na domácí scéně se uchytil v KSW, kde si připsal jednu porážku a tři vítězství. Není náhodou, že se Dominik Humburger stal hlavním tahákem pro turnaje pořádané v Liberci.O životě u armády promluvil v rozhovoru s Karlosem Vémolou. „Už odmala jsem chtěl být voják, je to taková moje druhá rodina, žiju tím, mám to rád. Nedovedu si představit, že dělám něco jiného. Zelená pro mě není práce. Je to takové divné, ale když nasadím maskáče, přijdu si jako něco víc.“
K armádě nastoupil před šesti lety. Za tu dobu si všiml, že se leccos změnilo k lepšímu. „Jako vojáci máme plno výhod, pořád se vymýšlí něco nového, je to super. Akorát je nedostatek lidí,“ řekl a povzdechl si, že se přijímací nároky postupně více a více snižují. „Přijde mi, že se do armády dostanou i lidé, kteří tam nemají být. Úroveň klesla.“ Jako MMA zápasník neměl žádné zvláštní úlevy, a to ani v době, kdy už bojoval mezi profíky, „Byl jsem normálně na rotě a musel jsem samozřejmě dělat všechno, co dělají ostatní. Moje příprava s tím absolutně nešla skloubit. Buď trpělo MMA, nebo armáda,“ přiznal. Dlouho se snažil najít správný balanc. „Vstával jsem ve čtyři hodiny ráno na trénink, po tréninku jsem šel na nástup, do práce. Někdy samozřejmě byla také nějaká fyzická příprava. Po práci jsem šel rychle domů vyvenčit psa a pak zase na trénink.“ Na rozdíl od ostatních zápasníků si tedy nemohl dovolit odpočinek mezi jednotlivými návštěvami tělocvičny ...
