Peňáz teď v sobotu v Ostravě zvítězil už po 29 sekundách nad Norem Olem Magnorem, do klece se vrátil po roce a ošklivém zranění pravého loktu.
„Už mám v hlavě titul,“ povídal.
O ten na konci roku zabojují Patrik Kincl se Slovákem Vlastem Čepem.
A myslím, že „su“ pak právoplatnej vyzyvatel. Mám osm výher, sedm knokautů a ve střední váze (84 kg) mám nejvíc zápasů. V lednu bych rád ještě jeden na turnaji v Newcastlu, tím mi skončí smlouva, tak bych ji chtěl vylepšit a jít o titul.
Kdo by vás lákal víc. Kincl, nebo Čepo?
Asi Vlasto Čepo, protože o našem duelu se mluví už tři roky a pořád se odkládal. Už bych ho chtěl dostat z hlavy. S Patrikem se známe, máme dobré vztahy a moc ho respektuju, je výbornej. I Vlasta samozřejmě respektuju. Ale takhle, nejdůležitější je získat titul, ne proti komu půjdu.
Šly by dát dobré vztahy s Patrikem snadno stranou?
Zápasení pro mě nikdy není osobní záležitostí. Ole Magnor je taky sympaťák, nedávno jsme spolu letěli do Bratislavy a normálně jsme se bavili. Prostě jdeme předvést ten nejlepší výkon. A rozhoduje se, kdo bude lepší. Takhle to beru vždycky.
Líbilo by se vám, kdyby to vyšlo na červnový galavečer na fotbalovém stadionu v Edenu?
To by sedělo krásně. Ideálně. Proč ne? Ale nepředbíhejme, lednový soupeř bude dobrý.
Kdo by to mohl být?
Chci být aktivní, dobrý soupeř by byl Matthew Bonner. Ondra Novotný se tvářil, že by to mělo jít. Bonner byl šampion anglické organizace Cage Warriors a má spoustu zkušeností.
Jak si užíváte výhru nad Magnorem?
Jsem šťastnej, plnej emocí a euforie. Doufal jsem, že ho zvládnu ukončit v prvním kole, jen jsem očekával jiný průběh. Že mě bude hned tahat na zem. Místo toho mě hned trefil a chtěl boxovat. A trefil jsem se já.
Podívejte se na Peňázovo ukončení:
Byl jste nervózní po zranění?
V den zápasu už ne. V přípravě ano, ale to mě žene do tréninku. Cítil jsem se vážně dobře, uvolněně. Trochu jsem si pospal a před zápasem se nahecoval.
Co loket?
Celou přípravu držel, to bylo nejdůležitější. Neměl jsem ani špatné pocity při shazování váhy. Srostlo to moc dobře.
Jak se odměníte?
Vánocemi. Poprvé po čtyřech letech si s přítelkyní užijeme svátky. Poslední roky jsem vždycky na konci roku zápasil, ona pracovala. Budu se u toho udržovat a po Vánocích naskočím do ostré přípravy. Jediné co, nesmím přibrat patnáct kilogramů, jen rozumně.
Dojde na drobné přejídání?
Určitě, miluju cukroví a tu atmosféru. Sednou si na gauč, dát si dobré kafe a cukroví. Úly, perníčky... Přítelkyně není z Česka, není zvyklá dělat cukroví, ale mamka se o mě postarala. Jak se spolu budeme vracet do Švédska, povezeme si výslužku (smích).