Prožil týden ve tmě, aby se v životě posunul. Teď chce zažít šílený pocit. Podmínkou je výhra
28.04.2021
Autor: Libor Kalous
Jak dopadne Matěj Kuzník v sobotu?ZDROJ: OKTAGON MMA
Deset let už zápasí v oktagonu MMA. Matěj Kuzník má přitom jen pětadvacet let. Už deset let je součástí českého MMA. V sobotu ho čeká v Brně boj s Karolem Ryšavým na Oktagonu 23. On jde do bitvy se třemi výhrami v zádech, o tři roky starší Slovák poslední dva zápasy prohrál. Kdo tentokrát vyhraje v lehké váze? „Karol je sympatický kluk, pohodář, ale je to rváč, dokázal se vyšvihnout, přesto si myslím, že na tom budu lépe, mám více zkušenosti. Začal jsem zápasit v patnácti, zažil jsem více tlaku,“ rozpovídal se Kuzník pro kaocko.cz. Sice bojuje už dlouho, MMA ho stále naplňuje, umí si představit, že by zápasil až do čtyřiceti.
Matěji, v osmnácti jste vyhrál titul organizace GCF, skvěle nastartovaná kariéra, jste spokojen s dalším vývojem?
Před sedmi lety jsem ještě zápasil za Ofu, jezdil jsem na Slovensko, myslel jsem, že všechno bude super, všechno se pohrne samo. Můžu říct, že jsem zlenivěl, dostal jsem se do komfortní zóny a lehce mi titul stoupl do hlavy. Cítil jsem až demotivaci, hodně jsem se po titulovém zápase přejídal, což se pak projevilo na tréninku. Když jsem šel obhajobu s Jardou Pokorný, tak jsem se začal připravovat asi dva měsíce před zápasem. Měl jsem hodně kilo, byly večírky, prostě mladý, blbý, ale poučil jsem se z toho. V zápase jsem nechal srdce, ale ve 4. kole to ukončil rozhodčí, protože jsem měl tržnou ránu. Bylo to TKO, byl jsem hodně rozbitý, chtěl jsem pokračovat, ale dál to nepustili.
Vy a krev, to je v zápasech často k vidění, je to tak?
Je, asi mám citlivější kůži. Když jezdím do Thajska, vždycky chytnu stafylokoka, přitom imunitu mám dobrou. Asi to bude tím, že jsem měl hodně těžkých zápasů. (v sobotu dvacátý). Mám jizvy a ty se rychleji trhají. I když krvácím, beru to jako součást boje.
Baví vás to surové řezání?
Mám to rád, rád si sáhnu na dno. To se mi stalo naposledy s Markem Bartlem, z toho jsem měl dobrý pocit. Dokázal jsem si, že to tam pořád je, že chci uvnitř bojovat.
Kolik zabírá prostoru MMA ve vašem životě?
Je to obživa, dělám ještě trenéra. Velká část mé energie se soustředí na MMA. Lidi si mě pamatují jako MMA zápasníka. Tohle je můj koníček, práce, láska, životní styl.
Dokážete vyskočit z tohoto světa?
Já jsem měl a ještě stále mám problémy s pozorností, tedy ADHD, takže jsem byl hodně roztěkaný a někdy jsem se neuměl odpoutat od myšlenek. Asi dva roky zpátky jsem šel do léčby tmou, chtěl jsem poznat sám sebe, chtěl jsem víc pracovat s psychikou. Začal jsem se věnovat meditacím, otužování a dýchání. Díky tomu teď dokážu vypnout. Samozřejmě ve volném čase jsem chodil na kávičky, ale měl jsem MMA stále v hlavě. Teď dokážu přepnout do jiného módu.
Jak probíhala léčba tmou?
Byl jsem tam týden. Když se dostanete na určitou sportovní úroveň, člověk se pak zlepšuje pomaleji, už před lety jsem se začal zabývat psychikou, tam je velký potenciál na posun, to se převede poté i do osobního života, byl jsem potom spokojenější. Každý chce být spokojený, ne?
Popište stavy ve tmě, vývoj…
První dva dny jen spíte. Je to o přítomném okamžiku, člověk je tady a teď, člověk strašně přemýšlí.
Na co jste přišel?
Na hodně věcí. Za týden se člověk nezmění, ale určitě nasměruje. Moderní svět je strašně rychlý, člověk se nestihne ani zamyslet, jede jako počítač. Najednou zjistí, že je do něčeho tlačený, což dělá společnost a systém. Ve tmě se můžete zastavit a v klidu přemýšlet, nikdo vás nikam netlačí, nežene. Rád překonávám neznámo, tak jsem si řekl, že do toho půjdu a šel jsem na týden do tmy.
Měl jste strach, co bude, jestli vydržíte?
Strach ne, tam je hlavně nuda, ale jak se člověk dostane hodně do sebe a přemýšlí, promítne se mu celý život. Měl jsem vzpomínky v hlavě, o kterých jsem už nevěděl, tam vyplavaly. Když dáváte věci z mobilu do počítače, tak čím víc jich tam je, tím je počítač pomalejší. V mozku se uložilo hodně informací a ve tmě jsem dostal čas na regeneraci a najednou jsem si vzpomínal a přemýšlel.
Předtím to bylo jinak?
Jo, u mě to bylo vždycky nejdřív něco udělat a pak až přemýšlet, tma mi hodně pomohla. Teď se to trochu obrátilo, ale nejde to hned. Cítím se lépe, jsem šťastnější, lépe spím. Tohle se vše promítlo i do tréninků, nejsem negativní. Přijde mi, že lépe reaguji i na stres.
Takže budete snášet lépe i těžší zápasy, co je vaším cílem v MMA?
Titul v Oktagonu.
Ale ten ještě nemáte, co vás všechno živí, měl jste i dlouho pauzu…
Pracuji jako trenér, zápas mi zaplatí přípravu a pak mám ještě sponzory. Není to optimální, ale aspoň to člověka donutí makat. Věřím, že to je v pohodě. Je to cesta, kterou jsem se měl dát. Vždycky když jsem odbočil, tak jsem se necítil tak naplněný. Často o tom přemýšlím, člověk žije jen jednou, ptá se sám sebe, jestli tomu má dávat energii, čas, ale furt mi to ukazuje, že ano. Trénuji tvrdě a poctivě, to mi vyhovuje. Vidím, že se zlepšuji, vidím, že to tak má být.
Jste pod organizací OKTAGON MMA. Co zahraničí?
Chtěl bych jít ven, mám velké a malé cíle. Teď chci v sobotu vyhrát, pak jít pro titul a nebráním se tomu jít ven. Oktagon mi vyhovuje, jsou populární a dělají to dobře.
Máte za sebou tři výhry, Ryšavý dvě porážky, je psychická výhoda na vaší straně?
Myslím, že ano. Já necítím tlak, cítím tři výhry. Chci vyhrát, jdu do zápasu s klidnou myslí. Dokázal jsem si, že do toho umím jít, dát do toho všechno. Vyloženě se na zápas těším. Karel dělá dobré fighty, já taky, takže to bude pořádný zápas.
Který okamžik je pro vás nejlepší od vážení?
První je splnit váhu, tím to ale nekončí, člověk se nemůže urvat v jídle, ale je super, že se může najíst, vyletí mu cukry, cítí se dobře. Užívám si takové spokojené flow. Další den je bitva, tam cítím velkou motivaci. Nejlepší pocit je ale po zápase a následující týden. To je takové zadostiučinění, šílený pocit, jde o dlouhou euforii. Srandičky, pohoda, žádný stres, prostě paráda. Ten týden jím všechno – slaný, sladký, kyselý. Bílé rohlíky, sushi, lívance, přeslazené zákusky, třeba si dám i dvě pivka po zápase, ale víc ne po těch ranách do hlavy. Samozřejmě člověk musí vyhrát, aby tohle vše mohl prožít. A já si příští týden chci užít.
