Hlavní obsah

Těžkotonážní síla zažívá restart. Jako o deset let mladší, sváděl jsem boje s turnikety, líčí český ranař

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Měl být hlavní tváří uplynuvšího turnaje největší evropské MMA organizace KSW na českém území, tyto plány však překazily zdravotní problémy. Český těžkotonážník Michal Martínek tak místo zápasení vyhledal pomoc doktorů, kteří mu začátkem ledna operovali utrženou bicepsovou šlachu. Pohyb poraněné ruky tak měl v následujících týdnech značně omezený a problém mu dělaly i rutinní věci. „Největší problém byl sáhnout si do turniketu pro parkovací lístek,“ líčí Martínek, který od té doby ušel obrovský kus cesty. Tělocvičnu a dřinu v ní tak vyměnil za pohodlí na gauči, kde si splnil i několik „domácích úkolů“. Více už v našem videu.

Největší výzva pro Michala Martínka po operaci ruky? Výjezd z parkoviště v obchodním centru!Video: Sport.cz

 
Článek

Martínek sice přišel o turnaj KSW 79 v Liberci jako zápasník, přesto byl osobně přítomen. Byl totiž součástí turnajového studia, kde svými postřehy a názory přiblížil divákům premiéru největší evropské organizace v Česku. Den před galavečerem dokonce dohlížel na staredowny zápasníků po veřejném vážení.

V jaké fázi je rekonvalescence operované ruky?

Sundali jsme dlahu. Měl jsem dlahu, pak byla ortéza. Tu jsme také sundali. Momentálně chodím na rehabilitační cviky, máme tu mustr věcí, které musím splnit. První zatížení bude třeba v planku, abych ruku propnul a dokázal se udržet. To je momentálně moje challenge. Největší challenge ale je, když vyjíždím z parkoviště obchodního centra a chci sáhnout pro parkovací lístek. To je můj problém, takový souboj s turnikety.

Jak to řešíte?

Buď pravačkou, ale teď už to zvládnu i levou rukou. Horší to bylo s dlahou, kdy jsem měl povolených třeba 30 stupňů hybnosti ruky. Připadal jsem si, jak takové ty staré babky (úsměv), které si neumí najet do terminálu. Blokoval jsem dopravu a tak.

Byl ještě nějaký problém?

Problémů bylo víc, ale nechci je tady všechny zmiňovat. Ale je to i kvůli tomu, že jsem levák. Píšu nebo i držím telefon levou rukou. Nebo když hraju PlayStation, tak to potřebuju mít v nějakém postavení. To všechno bylo najednou pryč. Samozřejmě jsem si asi zlepšil nějaké atributy v pravé ruce, ale jsem rád, že můžu relativně plně fungovat i s tou levou.

Michal Martínek si pořídil nové tetování. Své soupeře teď bude trefovat sovouVideo: Sport.cz

Jak je to s bolestivostí a případnými dalšími omezeními?

Bolestivost tam není. A to hlavně tím, že jsem dodržoval pokyny lékařského týmu, který se o mě staral a chci jim všem poděkovat. Měl jsem obrovské know-how různých technologií, jak hýbat s rukou během zranění. Udělali mi speciální drahé ortézy na míru. Mohl jsem díky tomu propínat loket do nějakých 70 stupňů, guma mi to pak vracela, aby mi neprasklo ve šlaše. Mám obrovské štěstí, že jsem měl kolem sebe takové lidi, které mi dávali jejich grow a know-how. Když jsme to sundali, tak si připadám, jako kdyby mi nic nebylo. Samozřejmě je to ale dvousečná zbraň. Šlacha praská, je to čerstvé. Musím být opatrný.

Jak snášíte to nic nedělání, na které nejste zvyklý?

Dohrál jsem pár her. Trochu jsem si udělal domácí úkoly, které mi vadily v dělání nějakých misí na různých konzolích...pro mě je to ale samozřejmě smutné. Pro někoho to naopak může být sen, že nejde do práce. Já jsem ale zvyklý sportovat 28 let šestkrát týdně, a najednou tři měsíce sedím a koukám. Pro mě nekomfortní.

Kdy se tedy vrátíte?

Já doufám, že v létě. Momentálně nemáme žádný termín. Vyhlídkově bychom určitě chtěli léto. Určitě se zajímáme o Colosseum 2, což bude největší event KSW. Bylo to už jednou, tuším, že před čtyřmi lety. Je to obrovská hala, kolem 60 tisíc lidí. Je to obrovský zážitek a rád bych tam byl jako zápasník. Ale uvidíme, až půjdu do plné zátěže a po rehabilitacích. Začnu plně trénovat, získám formu a na to se bude nabalovat svalový tonus, kardia, dýchaní a podobně. Uvidíme, jak to všechno do sebe bude zapadat.

Nemáte z návratu strach?

Takhle dlouho pauzu jsem už jednou zažil. Když jsem vyhrál titul v Oktagonu proti Dittrichovi, tak mi praskl meniskus. Musel jsem na plastiku kolena a byl jsem nějakých 5 měsíců mimo. První dva měsíce jsou nepříjemné, pak se to stabilizuje a jede se dál.

Kromě fyzioterapií tedy aktuálně nemůžete nic dělat?

Řekli mi: zastav se. Sportuješ 28 let, jsi dost zkušený a máš po těch letech dost velkou svalovou paměť, aby se ti to za měsíc vrátilo zpátky. Je pro tebe nejlepší nedělat nic. Je tedy pravda, že mě přestaly bolest spodní záda, kolena a lokty. Protože jak říkám, 28 let ve sportu je fakt hodně. Ať už to byl hokej nebo MMA. V podstatě nemám pauzy, a já miluji pohyb. Díky tomuhle zastavení jsem se úplně vyresetoval. Připadám si, že jsem o deset let mladší. Mělo to něco do sebe. Koneckonců uvidíme v létě.

Během vaší zdravotní pauzy se KSW nově upsal i Viktor Pešta, kterému účast na turnaji pro změnu překazil covid. Může být v budoucnu na programu odveta?

To bude záležet na jeho výkonech a jak si oba povedeme v rankingu. Je tam hodně aspektů. U něj samozřejmě lze počítat, že se nějakým způsobem probojuje do top 5, a pokud se budou naše cesty v rámci rankingu křížit, tak se může stát cokoliv. Já se určitě ničemu nebráním, nemám k tomu sebemenší důvod. Beru to tak, jak to je. Mám svoje vize. Chci se dostat k titulu. Nic ostatního mě nezajímá. Ani odveta s Omielanczukem nebo s Peštou. Když to ale samozřejmě bude v rámci boje o ranking a třeba mě někdo předběhne, tak ho jdu dohnat. To je jasné. Uvidíme, jak to celé bude.

Reklama

Související témata: