V UFC o něj nestáli, v Bellatoru kraluje. "Lituje Dana White, že mě nechal jít?" ptá se Anderson

V UFC o něj nestáli, v Bellatoru kraluje. "Lituje Dana White, že mě nechal jít?" ptá se Anderson Corey Anderson si přestup do Bellatoru pochvaluje | zdroj: Profimedia

Američan Corey Anderson nemá ve své kariéře na růžích ustláno. V nedávném rozhovoru se vracel ke svému poslednímu zápasu a s jistou hořkostí taky k bývalému zaměstnavateli.

Corey Anderson má za sebou emocionálně velmi turbulentní zápas s Vadimem Nemkovem, s nímž se střetl ve finále Grand Prix polotěžké váhy Bellatoru. V sázce bylo poměrně hodně, šampionský pás polotíhy a milion dolarů pro vítěze celé pyramidy. Jenže vše skončilo dost neuspokojivě jak pro diváky, tak hlavně pro amerického bojovníka, který se po prvním pomalejším kole rozjel a v následujících dvou svého ruského soupeře k ničemu nepustil. Bohužel ale pár vteřin před koncem třetí pětiminutovky došlo mezi oběma borci k neúmyslnému sražení hlavami, na což mimochodem upozornil rozhodčího sám Anderson. Přivolaný doktor nedovolil otřesenému Nemkovovi pokračovat a zápas byl tak na místě ukončen jako no contest (bez výsledku). 

Pokud by se tento incident stal až ve čtvrtém nebo pátém kole, rozhodli by o výsledku rozhodčí v závislosti na bodech udělených do tohoto momentu (jako jsme mohli vidět například v nedávném zápase Martina Budaye) a Corey Anderson by domů odešel jako o milion dolarů bohatší šampion, takto ale ostrouhal.

Přesto se však jako šampion cítí: „Vypadalo to, jako bych byl šampion. Šel jsem tam a bojoval a udělal všechno, co jsem měl. Jak jsem říkal, jestli mě teď pořád shazujete, tak jste prostě jen hateři,“ nebral si servítky v rozhovoru pro podcast Fighter vs. Writer.

A nezůstalo jen u toho. V souvislosti se svým prohlášením z října předchozího roku, že jeho střetnutí s Vadimem Nemkovem je souboj o nejlepší polotěžkou váhu na světě, si klade nárok i na tento neoficiální titul:

„Jsem nejlepší na světě. Ne jenom v Bellatoru, ale nejlepší vůbec. Šel jsem tam a ukázal jsem to. Vážně jsem to tak cítil a věřil tomu, a teď taky. Předpokládal jsem, že ten zápas bude těžký, ale buďme upřímní. Nebudu říkat, že to byl lehký fight, ale stejně to tak v mém podání vypadalo.“

Takové prohlášení by mohlo na hodně fanoušků působit jako rudý hadr na býka, zvláště s velmi oblíbeným narativem, že nejlepší zápasníci MMA jsou přece pouze v UFC. Z této organizace Corey v roce 2020 odešel poté, co ho v prvním kole zápasu, z něhož měl vzejít další vyzyvatel, vypnul Jan Blachowicz

Ještě předtím však Anderson dokázal v podobném duchu vykolejit rozjetý vlak Johnnyho Walkera a nebo dominantním výkonem porazit Glovera Texeiru. A právě vítězství nad tímto současným králem polotěžké váhy UFC je asi tím nejnosnějším argumentem pro jeho vyjádření. Ostatně porazit dokázal v jejich prvním vzájemném souboji také bývalého šampiona Blachowicze

Jenže v UFC to přesto nikdy neměl příliš lehké. V zápasech spoléhal především na svůj excelentní wrestling, který využíval k dominanci z horní pozice. A tak byla jeho vystoupení pro laické diváky často neatraktivní. A nezajímavý tím pádem byl i pro vedení UFC, k čemuž přispělo také jeho časté odmítání zápasů, které nepovažoval za odpovídající vůči svému postavení.

Když poté zůstal nevyslyšen jeho požadavek na vyšší finanční odměnu, požádal UFC o uvolnění ze smlouvy, na které měl mít ještě další dva souboje. Vedení organizace prý poslalo souhlasnou odpověď během 20 sekund, což velmi výstižně popisuje jejich postoj k Andersonovi

Ten ale nemusel smutnit příliš dlouho, protože záhy podepsal podle všeho lukrativnější smlouvu s Bellatorem. V této konkurenční stáji se zdá, že se zlepšily i jeho bojové výkony, kdy své první tři soupeře dokázal rychle ukončit a je dost možné, že by se mu to povedlo i v posledním zápase s Nemkovem. A přestože mnohokrát opakoval, že vůči UFC necítí žádnou zlobu, evidentně ho stále mrzí, jak s ním zacházeli:

„V duchu jsem si říkal, ‚Jak se teď asi cítí Dana White?,‘ zajímalo by mě, jestli viděl ten zápas. Zajímalo by mě, jak se cítil. Jasně, nemusel to vidět, ale prostě mě zajímá, jestli lituje toho, že mě nechal jít. Lituje toho, že neinvestovali energii, aby mě promovali jako ostatní? Teď, když vidí, co dokážu, když mám za sebou trochu podpory, když cítím, že někam patřím. Když cítím, že mě opravdu chtějí,“ vracel se v rozhovoru ke svému bývalému zaměstnavateli.

„UFC mi nechybí, ale zajímá mě, jestli se na tu situaci někdy podívají zpětně. Jestli se pozastaví nad tím, co by se stalo, kdyby Coreyho trochu promovali. Teď vidí, celý svět vidí, že Corey je nejlepší. Nemůžete to jen tak přejít. Nemůžete proti tomu nic říct.“

Ať už si tom myslíme cokoliv, pokud by například Glover Texeira dokázal obhájit svůj titul proti Jiřímu Procházkovi na UFC 275, přibyl by americkému zápasníkovi další cenný argument pro jeho sebevědomá prohlášení. 

Coreyho nejspíše znovu uvidíme v odvetě s Nemkovem, v níž se pokusí znovu získat vytoužený opasek s tučnou finanční prémií. Podezření na zlomenou očnici u jeho ruského protivníka se nepotvrdilo, takže bychom se mohli dočkat velmi brzy.

Zdroje:  mmafighting.com

Nejnovější články