Narodil se 27. srpna 1928 ve vesnici Kubrá, dnes městské části Trenčína. Jako kluk chtěl být navzdory malé postavě fotbalovým brankářem, v patnácti letech se však vrhl na box. Po druhé světové válce pronikl mezi domácí špičku a kvalifikoval se na olympiádu, avšak po zredukování výpravy nakonec do Londýna nejel.
V roce 1952 na olympijských hrách v Helsinkách odboxoval Zachara svůj životní turnaj, ačkoli těsně před odjezdem do finské metropole zápolil s nemocí i se zraněným obočím. V pérové váze do 57 kilogramů československý reprezentant, který těžil ze své techniky, obratnosti a šikovnosti, postupně zdolal všech pět protivníků. Ve finále porazil na body i obávaného Itala Caprariho a zlatou medailí napodobil svého mentora Júlia Tormu. Zlatý olympijský medailista Zachara obdržel jako odměnu za vítězství hodinky od ministra obrany, tři metry látky z textilního závodu a Stalinovy spisy od svazáků.
Startoval i na další olympiádě v Melbourne, kde však už ve čtvrtfinále podlehl na body Finu Hämäläinenovi.
Se závodním boxem se čtyřnásobný mistr republiky rozloučil v roce 1959, poté pracoval jako mistr v hutním závodě na odlévání oceli. U ringu ale zůstal, dlouhá léta vedl místní oddíl v Dubnici.
V roce 1997 mu Mezinárodní olympijský výbor udělil stříbrný olympijský řád.
